Zlatá horečka v dobách nejistoty
Za běžných okolností by poptávka po zlatě měla být jako u každého kovu ovlivněna potřebou výroby z tohoto kovu, což je v případě zlata např. výroba šperků či elektroniky. Specifikum zlata však je, že je s ohledem na historii považováno i za prostředek směny a uchovatel hodnoty, čímž se obchody s jeho různými formami dají rozdělit zejména na průmyslové použití, transakční a spekulativní motivy. Transakční funkce již dnes není natolik významná, o to však více bude podstatná spekulativní složka, kam můžeme v zásadě řadit i držbu za účelem zabránění znehodnocení svých rezerv.
V poslední době byla poptávka po zlatu tažena některými centrálními bankami za účelem diverzifikace měnových rezerv. Motivy jsou různé, od čistého rozložení rizika po cílené likvidace pozic v měnách, u kterých se konkrétní země obává jejich využití jako ekonomické zbraně. Poptávka po zlatu také roste ze strany soukromých subjektů, když se na trhu projevují zvýšené obavy ohledně budoucího ekonomického vývoje a stability globálního finančního systému stojícím převážně na americkém dolaru. Důvodem je historická pověst zlata jako uchovatele hodnoty v případě nepříznivých situací. Je to v zásadě sebenaplňující se proroctví, protože v souladu s vývojem poptávky cena zlata obvykle výrazně roste v období zvýšené nejistoty a klesá naopak v klidných časech ve smyslu návratu na úroveň odpovídající běžné poptávce po tomto drahém kovu. S rostoucím zájmem o zlato se také objevuje mnoho obchodníků, kteří rádi připomínají argumenty pro nákup zlata, aniž by k nim zmínili i související rizika. Zkusíme si tedy některé argumenty a důležité faktory související s nákupem zlata blíže rozebrat.
Zlato jako uchovatel hodnoty
Ve stručnosti lze konstatovat, že zlato je sice uchovatel hodnoty, ne však 100% hodnoty. Lze to tedy chápat tak, že není příliš pravděpodobné, že by jeho cena klesla na nulu. To však platí pro mnoho aktiv a nic vám prostě nepomůže, pokud jej koupíte za extrémně vysokou cenu. Na grafu níže vidíte vývoj ceny zlata v USD očištěný o inflaci. Při koupi na lokálním vrcholu může trvat velmi dlouho, než se reálná hodnota vrátí na nákupní úroveň. Na druhou stranu, když probíhá zlatá horečka, růst ceny bývá rychlý.

Pro kupujícího z naší měnové oblasti může být nepříjemné i měnové riziko. Historicky naše měna vůči dolaru dlouhodobě posilovala, což v korunovém vyjádření ukrajuje část dolarových výnosů z růstu ceny zlata. I pokud by po období nejistoty zůstala cena zlata v dolarovém vyjádření stabilní, nemusí to nutně znamenat stabilitu v korunovém vyjádření. Posilování koruny by mohlo kupujícího v dlouhém horizontu překvapit. Zlato prostě nelze nikdy považovat za uchovatel 100% hodnoty.
Z hlediska funkce zlata jako uchovatele hodnoty pak je třeba ještě uvažovat o udržitelnosti jeho vlastnictví. Argument, že zlato je pojistka pro těžké krize, kdy dochází ke zhroucení měnových systémů, má totiž vážnou trhlinu v zájmu státu udržet kontrolu nad měnou využívanou na daném území. V případě opravdu těžké ekonomické krize, která by ohrožovala měnový systém, by jedním z prvních kroků států pravděpodobně bylo znárodnění zlata a zákaz jeho držení soukromými subjekty. Máme k tomu dokonce historickou ukázku v době ne tak dávné. V roce 1933 bylo v USA zakázáno soukromé držení zlata s několika výjimkami ve formě např. šperků, zlatých mincí do celkové tehdejší hodnoty 100 USD (cca 160g) a specifických sběratelských mincí. V principu tak došlo ke znárodnění zlata drženého soukromými subjekty. Daný zákaz byl prakticky uvolněn až od roku 1975. Sázky na jedinou kartu včetně sázek na zlato prostě nesou nemalá rizika.
Důvěryhodnost protistrany a náklady koupě zlata
Při nákupu zlata je třeba také pečlivě dbát na to, od koho jej kupujeme a jaké jsou související náklady. Pro zvýšení pravděpodobnosti, že opravdu kupujeme zlato v prezentované ryzosti a že v době, kdy jej budeme chtít prodat, najdeme protistranu, která jej bez extrémních nákladů opět odkoupí, lze vycházet z jednoduchého pravidla – nakupovat od bank či důvěryhodných obchodníků. Dodržení tohoto jednoduchého pravidla dokáže výrazně snížit pravděpodobnost, že si nekoupíme např. pozlacené olovo či wolfram. Nákupy s uložením u různých pochybných společností už pak jsou samostatnou kapitolou o přímo avizované ochotě nechat se okrást.
Důležité také je nekupovat slitky, u kterých jsou výrobní náklady oproti vnitřní hodnotě zlata tak vysoké, že tvoří i za předpokladu minimální marže desítky procent pořizovací ceny slitku. Procento, jakým se na prodejní ceně slitku u vybraného důvěryhodného obchodníka s obvyklými náklady pohybuje hodnota zlata, obsahuje následující graf.

Jak je z uvedeného grafu zřejmé, nemá smysl vůbec nakupovat jednogramové slitky. S přijatelným poměrem hodnoty zlata v ceně slitku se obvykle prodávají slitky až od hmotnosti trojské unce (1 oz=cca 31,1 g). Je tedy třeba počítat s nákupem v úrovni od 100 tisíc Kč výše.
Cílená spekulace či potěšení z držby
Pozorní čtenáři si možná všimli, že v tomto komentáři není doposud v souvislosti s nákupem zlata vůbec zmíněn termín investice. Pokud totiž k nákupu zlata nebudete přistupovat jako k investici, ale jako ke komoditě, kterou chcete vlastnit, pak vám méně hrozí, že budete zklamaní.
Když si tedy někdo chce koupit zlato proto, aby se na něj chodil dívat, pak takovému člověku logicky nebude vůbec vadit, že mu nic nevydělává. Na rozdíl např. od nemovitostí či akcií zlato nenese žádný příjem ve smyslu nájmu či podílu na zisku a dá se u něj tak vydělat čistě jen na spekulaci na cenu. Cena zlata však kolísá prostě s tím, jak se mění jeho nabídka a poptávka. Lidé, které v klidných časech ani nenapadne, že by chtěli vlastnit pár zlatých slitků a zvyšují po něm nárazově poptávku v určitém období, se časem opět dostanou do stavu, kdy svoji poptávku omezí. Argument, že je zlata omezené množství a s rostoucí populací bude jeho cena růst, by nutně nemusel platit ani v situaci, kdy by již bylo všechno zlato vytěženo. Jako u všech komodit by se jen jednalo o sázku, že lidé již nebudou schopni technologického pokroku, kdy dokážeme nedostatkové suroviny nahradit či nalézt nové zdroje (klidně na asteroidech).
Ve stručnosti tak lze konstatovat, že chce-li někdo koupit zlato prostě proto, že si chce budovat svůj skromný či ohromný zlatý poklad a nečeká od něj zázraky, pak proti tomu nelze nic namítat. Plánovaná doba držení zlata by pak měla být v podstatě vícegenerační. V takovém případě je třeba jen být opatrný na to, od koho jej kupuje, jaké náklady k hodnotě zlata jsou s danou formou spojeny a jak je zabezpečeno proti krádeži. Ve stručnosti to ideálně znamená pořídit si slitek od hmotnosti alespoň trojské unce od renomovaných obchodníků, schovat si jej do sejfu a pak již se jen kochat jeho krásou.
Problém také není v případě cílené spekulace na cenu zlata s vědomím souvisejících rizik. V současné době jsme svědky snahy o omezení dominance dolaru ve finančním světě a v takové situaci má cena zlata stále kam růst. Kupující však musí chápat, že nákup zlata může snadno znamenat i ztrátu a je třeba se s tím smířit. V takovém případě však stojí za zvážení spíše finanční investice s vazbou na vývoj ceny zlata. Na českém trhu jsou k tomu dostupné finanční nástroje s expozicí na zlato.
